TVÁ MANŽELKA NENÍ TVÁ MATKA

A protože ne zcela tušíš, co to znamená, pojďme si předepsat trochu hořké medicíny.

Tvá manželka není tvá matka. Tak se k ní tak nechovej. Je to dětinské a na hlavu. Je to tvá partnerka, kámoška, ​​milenka, matka tvých dětí.

Neběhej za ní jako malý chlapec, aby tě pochválila, že si v práci osm hodin pracoval, nebo vyložil prádlo z pračky. To je normální věc, nic, za co by ti měla připnout medaili cti. Nepotřebuje další děcko, na které by měla být hrdá kvůli infantilním příčinám. Potřebuje partnera. Mužného chlapa, ať to v tvém podání znamená cokoliv, do kterého se zamilovala, kterým si byl, nebo si myslela, že jím budeš.

Vykašli se už na to, aby ses před ní vyplakávať, jaký je vůči tobě svět nespravedlivý. Za prvé, není to pravda, zadruhé, ona ví, že to není pravda. Když už fakt máš chvíli sebelítosti a ubohosti, vezmi na procházku psa a řekni mu všechny ty výmysly, ale nesnaž se oklamat svou ženu, jen aby si měl někoho na své straně.

Možná si frustrovaný, protože si měl někdy pocit, že si někdo a zjišťuješ, že to není pravda. Časy střední školy jsou pryč a závody ve „vtipnější vyhrává“ skončili. Jenže žena zde není na to, aby ti dala hodnotu. Tu musíš najít sám.

Nezařídil sis to náhodou tak, že sis vzal ženu, která nahradila tvou matku a máš s ní sex jako bonus? Z takové představy musí být „šíleně nadšená“. Jistě jsou ženy, které to příjmu, protože mají pocit, že někoho zachraňují. Muži se chovají, jak chlapci, jakoby předpokládali, že se to ženám líbí. Nejisté ženy to přijímají, protože se cítí potřebné. To je ale všechno jiné, jen ne rovnocenný vztah.

Pokud uděláš něco, co sama od sebe ocení, pokud si všimne, že se ti mění postava, že tvá práce přináší ovoce, nebo již nemusí podkládat své chodidlo pod stůl, který se kýval, tak pouze poděkuj a Pokrč rameny, že je to normální, protože být chlapem je normální. Věřím, že chce vidět muže, který roste, posouvá se vpřed, je sebevědomý, silný, rozhodný, dokáže poskytnout jistotu …

Toto není článek o tom, že bychom neměli mít emoce. Klidně preciťuj, co potřebuješ, ale uvědom si, jak s nimi pracuješ. Já vím, že je velmi empatické myslet si, jak si s manželkou čteš myšlenky, ale tvá žena v tobě chce vidět muže, o kterého se může opřít, ne otravné děcko, které musí mít pochvalu za odložené ponožky, jinak bude mít zraněné srdíčko. A pokud už potřebuješ někomu fňukat do ucha, kup si psa, nebo jdi s kámošema na pivo. V prvním případě alespoň bude jasné, kdo je šéf a v tom druhém tě dobří kámoši kopnou do zadku.