Žij dle svého

Tento článek bude tak trochu jiný. Bude to článek o filmu.

Ne nebude to recenze, ale hlavně pocit.

Při jednom z posledních letů spolu s manželkou mi Anita říká: „Martin, musíš si prohlédnout tento film. Je to jeden z nejkrásnějších filmů, jaký jsem kdy viděla. “ Tak jsem rychle očima dotlačil ten můj rozkoukaný a pustil se do toho „nejkrásnějšího“.

A byl. A je.

Já jsem citlivá duše a při silných emocích vypadne i slza u filmu, ale tady jich padlo mnoho … Vedle mě seděla cizí paní, tak jsem se na konci filmu schoval pod deku (protože chlapi nepláčou) a doslova Sople …

Proč píšu, je vlastně to, že při tomto filmu si opět uvědomíte, o čem je celý náš život. O lásce. Jednoduše o lásce ve všech jejích podobách: otcovské, partnerské, mateřské …

Když jsme při lásce, tak na poslední konferenci jsem slyšel poprvé její definici:

Láska je pozitivní postoj ke …

Ale vrátím se k filmu. Co je velmi zajímavé, že tento film vypráví i o mnoha polohách muže. A proto si myslím, že každý muž se zde z části najde a proto je to dobrý tip na film i pro chlapy.

Každá z mužských postav je v něčem příkladem, ale současně vykresluje i mnohé mužské selhání.

Například postava jednoho otce, který se pro ztrátu životní lásky vzdá všeho … i dítěte … a hlavně velmi brzy. V krizových situacích je asi opravdu nezbytné odevzdat se do rukou odborníků a byť jen sebemenší smysl nám musí dát energii, abychom začali bojovat a prostě hledat cestu, jak se odrazit z dna. Píšu vyhledat odborníka, protože sami to nemusíme zvládnout.

Další je postava otce, který se pro žárlivost rozhodne odejít a jen finančně podporovat svoji rodinu. Neví poslouchat svou milovanou ženu (to se i mně často stává) a odejde za prací. Nepochopil, že jeho přítomnost by byla mnohem, mnohem důležitější.

No a třetí silnou postavou je bohatý muž, který si stojí za slovem ai přes velmi silné lásce nepřekročí hranice … a to se velmi cení v dnešní rozvodové době, kdy někteří muži nemají problém rozbít rodinu, či jiné vztahy bez uvážení si následků a vidí jen sebe a svůj cíl. Myslím si, že toto je obrovský problém dnešních mužů. Rychle se vzdát, resp. utíkat před problémem jak na vztahu zapracovat. Začít nové vztahy i za cenu rozbití nové rodiny. Proto si myslím, že už jen kvůli rozmanitosti poloh muže se vyplatí film vidět.

Mnohé chlapské charaktery, mnohé selhání, ale i laskavost a mužnost v pravém slova smyslu.

A hlavně u každého láska v jiné podobě.

V naší uzavřené skupině mužů jsme měli nedávno debatu ohledně požádání o ruku, jak jsme kreativní my muži. Tak sem pro inspiraci uvádím jedno z nejkrásnějších pozváni na rande a vyznání lásky, kterými vlastně ten film začíná:

Ona: „Pozveš mě někdy na rande, Will?“

On: „Čekám na správnou chvíli.“

Ona: „Dobře vědět.“

On: „Abby, čekám na správnou chvíli, protože když tě pozvu na rande, nebude pro mě cesty zpět. Do smrti nebudu s nikým jiným chodit. Do smrti nebudu nikoho jiného milovat. Do smrti mi nebude na ničem jiném záležet. Čekám na správnou chvíli, Abby. Neboť pokud tě pozvu na rande, bude to pro mě ta nejdůležitější chvíle. Proto si chci ujistit, že ji nezkazím. „

Nechci soudit rozhodnutí mužů, protože každý jeden jde ve svých šlépějích a žije v jiných okolnostech, ale věřím, že když si podívá tento film, každý najde alespoň něco pozitivního co si odnese a cosi negativní, čemuž se bude vystříhat.

Film se jmenuje Life Itself, možná jste ho i mnozí již viděli a ti kteří ne, tak jednu z postav hraje Antonio Banderas, no a to Vás věřím určíte přesvědčí;). On je právě postavou, kde slovo ve vztahu dělá chlapa.

Pro mě nejsilnější myšlenka celého filmu, i když ne právě v souvislosti s mužskými postavami je, když matka prosí syna, aby jí dal ten nejcennější dar, jaký jí může dát a to, aby přežil krásný život, ten nejkrásnější život, že to je nejvíce , což může dát dítě rodiči. Souhlasím, motivace pro mě jako syna. A pevně věřím, že mi děti dají stejný dar jako otci.