Někdy v zahradě v boji proti chorobám a škůdcům nepomáhají ani doma vyrobené výluhy či takzvané babské rady. Pokud chceme zachránit úrodu, sáhneme po osvědčených chemických přípravcích, případně využijeme komerční přípravky na přírodní bázi.
mšice
Ale pozor! Je důležité používat je podle návodu a v koncentraci v uváděné na obalu. Na různé škůdci či plodiny se přitom koncentrace může lišit. Podle odhadu namícháme tolik litrů, kolik rostlin plánujeme stříkat, aby nezůstaly neskladovatelné zbytky. Dodržíme i ochrannou lhůtu, čili období, kdy nejdříve po postřiku můžeme sklízet úrodu.
Nestříkáme před deštěm (kapky postřik smyjí a účinek bude minimální až nulový) a ani za horkého slunečného dne, abychom nespálili listy. Lepší je vystihnout den pod mrakem nebo podvečer. Abychom se nenadýchali, použijeme respirátor a na oči ochranné brýle. Po práci třeba vypláchnout postřikovač a šup do sprchy.
BIOprotekce zahrady svépomocí: Těchto 30 rostlin vám pomůže
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
BIOprotekce zahrady svépomocí: Těchto 30 rostlin vám pomůže
Svraštělé a plesnivé plody
Meruňky, broskve, hrušky, nektarinky a švestky jsou poměrně náchylné na plesnivění plodů. Začíná se to nejprve nenápadně, menšími skvrnami, které se rychle rozvinou do velkých soustředných kruhů s kopečky houby. Plody padají nebo naopak na rostlině zůstanou jakoby přilepená.
Pokud choroba postihne jen pár plodů, není důvod k panice. Pokud však při dozrávání nastane vlhčí, deštivé počasí, plody pomůže zachránit fungicid, například Magnicur Quick. Pozor však na dodržení ochranné lhůty před konzumací, což je v případě uvedeného přípravku 3 až 7 dní.
plesnivé plody
mšice
Říká se, že se vyskytují zejména v suchých obdobích. Letos na jaře bylo vlhčí a zdálo se, že jim to vlastně nevadí. Zatímco je jich málo, například na několika poupatech růží, rozmačkáme je v rukách.
Vídat můžeme zelené i černé mšice. Mají však schopnost se rychle rozšířit a na různé druhy rostlin od okrasných přes ovocné až po zeleninu. Kromě sání mladých pletiv jsou rizikové pro přenášení rostlinných virů, proti nimž neexistují postřiky. Projevují se například stáčením listů (sají zásadně na spodní straně). I proto je lepší zasáhnout proti nim včas. Z přípravcích chemické ochrany lze na mšice použít Sanium Al. Přípravek zabírá i na puklice, červci a molice. Použít můžeme i postřiky Mospilan, Karate Zeon nebo přírodní postřiky Rock Effect a Karanimba Micro a Neemazal (ten nepoužíváme na hrušky).
domácí postřiky
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Zbavte se mšic bez chemie
Povlak a skvrny na růžích
Pokud jsme při výsadbě růží nesáhli vysloveně po odrůdách odolných proti chorobám, není neobvyklé se opakovaně setkat s dvěma chorobami. Bílé povlaky na mladých listech, pupenech a stoncích způsobuje padlí. Napadené pletiva přestávají růst a rostliny jsou nevzhledné.
Druhou je skvrnitost růží, která na listech vytváří různě velké kruhy a jiné tvary s drobnou černou kresbou. V obou případech napadení houbou vede až k usychání a opadávání listů, což rostlinu oslabuje. Na tyto nemoci zabírají fungicidy, například Multirose nebo Magnicur Fungimat koncentrát, Sylla 65.
Proti černé skvrnitosti pomáhá i domácí postřik z odvaru z přesličky, proti padlí ošetření ekologickým přípravkem Bioton.
Černá skvrnitost růží
Černá skvrnitost růží
Aby zimostrázy zůstaly zelené
Jde o u nás relativně nového škůdce. Zavíječ zimostrázovym je nenápadný motýlek. Její žravé housenky jsou za několik dní schopné ohlédl celé keře. Stačí, že pár dní nejste doma, vrátíte se a namísto zelených krov je najdete hnědé, jakoby vyschlé. Obvykle se keře ještě vzpamatují, je třeba je ostříhat, pohnojit a zalévat.

Vždy když uvidíme krouticí se listy, které se jakoby slepují k sobě, prohlédneme, zda se v nich neskrývá žlutozelená housenka. Pokud ano, celé zimostrázy co nejdříve postříkáme. Můžeme použít kontaktní insekticid Sanium Ultra nebo Karate Zeon. Škůdce má bohužel za rok dvě až tři generace, a tak vlastně nikdy zcela nevyhrajeme.
Použít můžeme i ekologický postřik Lepinox Plus.
Zavíječ zimostrázovym
Zavíječ zimostrázovym
obávané plísně
Stačí, že týden-dva proprší a riziko plísní na rajčatech, bramborách, okurkách či cibuli výrazně stoupne. Pokud by se to stalo na konci sezóny, tak nám to až tak nevadí. No při výskytu plísní v červenci mohou poměrně rychle uhynout celé rostliny a my tak přijdeme o hlavní úrodu.
Pokud spatříme souvislé a rychle se šířící hnědé fleky na stoncích listech i plodech, zakročíme opravdu co nejdříve. Vybereme některý z fungicidů, například Magnicur Finite, Kuprikol, Champion 50 WG.
V ekologické zahradě využijeme preventivní biologický ochranný přípravek proti houbovým chorobám Polyversum. Odolnost rostlin můžeme zvýšit i prostřednictvím přípravků CuproTonic, Imunofol, Alginure.
Tip redakce: Krásná zahrada je srdcem každého domova.


https://multimagazin.cz/co-vsechno-vam-muze-branit-v-tom-abyste-se-dobre-vyspali/
https://magazinstar.cz/meri-tep-i-spalene-kalorie-vedci-se-podivali-na-to-jak-presne-jsou-inteligentni-hodinky/
https://fajnnovinky.cz/prsa-ocima-muzu-toto-jsou-veci-ktere-chteji-abyste-o-tech-svych-vedeli/